Alzheimerova choroba

Děsivý strašák, kterému se nedá ani předejít ani ho léčit! Je to ale pravda? Ve světě se začínají objevovat první lidé, kteří se vyléčily...

Když jsem studovala naturopatii a výživu v Anglii, vydělávala jsem si na život i na studia prací v pečovatelském domě. Naše nejmladší rezidentka Kath trpěla Alzheimerovou chorobou. Bylo jí 62 leta nemohla chodit ani mluvit. Celý den jen ležela nebo seděla v několika ztuhlých pozicích. Museli jsme ji krmit, omývat a přebalovat. Její manžel Frank jí každý den chodil navštěvovat a láskyplně k ní promlouval, zatímco ji pomalu k ústům přikládal lžíce husté polévky. Bylo to hrozně smutné, místo klidného a naplněného stáří bylo jejich manželství redukováno do pár chvil jednostranné konverzace nad kašovitou stravou. Nikdo jsme ani nevěděli, jestli Kath Frankova slova vnímá.

Diagnóza Alzheimerovy choroby je vskutku děsivá, většině lidí naskočí obraz podobný tomu co jsem popsala víše. Většina "VÍ", že s touto nemocí si lékařská věda neumí poradit, a že po vyslechnutí diagnózy čeká člověka pomalé a nezvratné zhoršování kognitivních schopností. Tato neurodegenerativní nemoc je v celém světě čím dál tím větší problém. V Čechách jí trpí na 160 tisíc mužů a žen v USA 6,5 milionů a ve světě celých 46,8 milionů. Odhaduje se, že do roku 2050 se tyto čísla minimálně zdvojnásobí. Vzhledem k tomu, že tato choroba má pomalý progres a pacient jí může trpět i několik desetiletí, náklady spojené s péčí o tyto pacienty jsou obrovské.

Příčiny jsou komplikované a mnohonásobné

Příčiny Alzheimerovy choroby jsou komplikované a ještě jim plně nerozumíme. Naše neurony potřebují ke svému přežití tzv. neurotropiny, proteiny patřící do skupiny růstových faktorů. Pokud se tyto látky navážou na receptory na jeho receptory, bude neuron prospívat a regenerovat. Pokud však těmto neurotropinům něco znemožní navázat se, neuron si naprogramuje sebevraždu a zanikne. Jedním z látek, která zabraňuje navázání těchto specializovaných molekul na neurony je amyloid beta, lepkavý protein, často zmiňovaný v souvislosti s Alzheimerovou chorobou. Amyloid beta se navazuje na několik receptorů, blokuje signalizaci růstových faktorů a vede tak k neuronální apoptóze. To není vždy špatné. Určitá redukce neuronů je nutná. Pokud buňky dobře nefungují je potřeba je nahradit za nové a to platí i v mozku. Pokud se ale něco pokazí a začne nám zanikat více neuronů, nastane velký problém.

Odkud se amyloid beta bere

Amyloid beta vzniká z amyloidového prekurzorového proteinu (APP). Tento protein je produkován samotnými neurony a vyčuhuje z membrány neuronů, hlavně v oblasti synapsí. APP se skládá z 695 aminokyselin a může být enzymaticky štěpen různými způsoby. Právě toto štěpení rozhoduje o tom, zda se z APP bude tvořit amyloid či nikoliv. Pokud enzymy rozdělí APP pouze jednou, vzniknou 2 větší fragmenty, které budou naše neurony chránit. Pokud se však APP rozštěpí ve třech místech vzniknou 4 menší fragmenty, které budou neurony poškozovat a narušovat jejich vzájemnou komunikaci. Jedním z těchto fragmentů je právě amyloid beta. Tento protein navíc tlačí APP k tomu, aby byl rozkládán na ty 4 menší fragmenty a tím bude vznikat více amyloid beta. Je to takový začarovaný kruh. Čím více amyloidu máte, tím více ho budete tvořit.

Když APP receptor zachytí neurotropin, pošle signál, který způsobí, že neuron bude prosperovat. Když se však na APP naváže amyloid beta, spustí kaskádu procesů, při které se APP rozštěpí na více amyloidů. Tím postupně amyloidy začnou převažovat nad neurotropiny a mozek degeneruje. Z toho logicky vyplývá, že pokud bychom chtěli Alzheimerově chorobě zabránit, nebo ji léčit, museli bychom nějak přehodit štěpení APP tak, aby vznikaly hlavně neamyloidní fragmenty.

Průkopník, který pomohl hned několika lidem získat jejich mozky i životy zpět identifikoval několik druhů Alzheimerovy choroby

Dr. Dale Bredesen, mezinárodně uznávaný expert v oblasti neurodegenerativních onemocnění, neurolog a vědec, který se zabývá Alzheimerovou chorobou přišel do roku 2017 přišel na 36 různých faktorů, jež přispívají k tomu, aby se z APP tvořily hlavně amyloidy. Na základě svého výzkumu rozdělil Dr. Bredesen Alzheimerovu chorobu do několika různých typů:

1. Horký - zánětlivý typ

Jak již název napovídá v tomto typu hraje velkou roli inflamace (zánětlivost) a některými průvodními jevy jsou: zvýšený C reaktivní protein, snížená hladina albuminu, zvýšená hladina interleukinu 6, zvýšený tumor nekrotizující hormon, metabolické a hormonální abnormality jako např. inzulinová rezistence

2. Studený, atrofický typ

U těchto typů se Alzheimerova choroba projevuje zhruba o dekádu déle než u horkého typu. Markery zánětu jsou většinou v normálu, ale objevují se nižší hladiny hormonů jako jsou například pregnenolon, testosteron, estrogen a progesteron nebo hormony štítné žláz či nadledvinek. Všechny tyto hormony mimo jiné podporují funkci a zdraví neuronů a jejich nedostatek může mít vážné následky. Dále typ 2 vykazuje nízké hodnoty vitamínu D, inzulinovou rezistenci a vyšší hladiny homocysteinu.

3. Toxický typ

Tento typ Alzheimerovy choroby bývá podle Dr. Bredesena, nejzákeřnější, objevuje se u relativně mladých lidí a pacient přichází rychle o řadu důležitých kognitivních schopností, u tohoto typu se často objevují nízké hladiny zinku, neuro-inflamace, mnohonásobné hormonální abnormality, vysoké hladiny toxinů jako jsou těžké kovy nebo mykotoxiny a většinou je hned od začátku zasaženo několik mozkových oblastí.

Typy 1 a 2 se často objevují dohromady a v tomto případě dr. Bredesen hovoří o Glyko-toxickém, nebo sladkém typu. Pacienti s tímto typem vykazují abnormálně vysoké hladiny glukózy a inzulinu vedoucí k inzulinové rezistenci.

"Alzheimerově chorobě se dá nejen předcházet, ale také ji léčit!"

Dr. Bredersen na základě svých výzkumů vymyslel protokol, který adresuje několik ze známých příčin tvorby amyloidu beta najednou. Díky tomuto informovanému multifaktoriálnímu přístupu, který cílí na opětovné nastolení rovnováhy mezi neurodegenerativními a neuroprotektivními procesy, se dr. Bredesenovy a jeho týmu podařilo zvrátit průběh choroby už u několika pacientů. U těchto jedinců, nejen že se progres nemoci zastavil, ale během několika měsíců se jejich kognitivní schopnosti významně zlepšily.

Co Vás možná překvapí, je, že tento specializovaný program není založený na nejnovějších lécích, nýbrž staví na čisté, přirozené stravě, vyrovnání hladiny krevního cukru, poladění inzulinové rezistence a srovnání dalších případných hormonálních abnormalit. Program dále dodává tělu potřebné suroviny v podpoře vlastních protektivních mechanismů a aktivuje přirozený proces očisty zvaný autofagie.

Začněte s péčí o svůj mozek hned

Protokol, který pomáhá prevenci i léčbě Alzheimerovy choroby je lehce ketogenní a tudíž relativně restriktivní. Jeho základem je zelenina s nízkým GI, kvalitní maso z čistých zdrojů a zdravé tuky. Přechod na takový jídelníček může být ze začátku trochu nepohodlný, ale rozhodně méně nepohodlný, než život s plíživou demencí, která ničí život Vám i všem vašim bližním. Mozek je velice komplexní a výkonný orgán, který je schopný rychle hledat náhradní cesty a řešení. Pokud se začnou projevovat problémy, často už je poškození větší, než se na první pohled může zdát. První projevy Alzheimera se mohou tedy projevit až mnoho let poté, co problém začal skutečně vznikat. S péčí o své mozky bychom tedy měli začít co nejdříve. Zvláštní pozornost svým mozkům by měli věnovat ti, kteří mají rodinou historii Alzheimerovy choroby nebo demence.

Nemusíte na to být sami

Přechod na úplně jiný styl stravování a života může být náročný. Často musíme překonat své vlastní zvyky a preference, kulturní a rodinné podmínění a silná nutkání. Podle Dr. Bredesena je dobrý nápad pracovat se zdravotním koučem. V USA je využívání tzv. Health koučů celkem běžné a i v České republice se Health koučink začíná pomalu objevovat. Spolupráce s osobním zdravotním koučem může pomoci lehce adoptovat i ty náročnější ozdravné programy a překlenout úvodní problémy. Chuť a preference se rychle mění a není nic tak lahodného jako skutečně zdravý plnohodnotný život.